středa 22. října 2008

Pár dní volna

Tak se mi už stalo to, co jsem vlastně už nějakou dobu očekával. Protože jsem se posledních pár dnů, možná týdnů vůbec nezastavil a pořád jsem něco dělal, přicházel jsem domů pozdě a hned ráno zase do školy a pak dlouhý nekonečný kolotoč, málo jsem si odpočinul a jednoho dne se prostě moje tělo ozvalo a nepustilo mě do školy:-) Tak jsem teď dva dny ležel doma a nedělal jsem vůbec ale vůbec nic, proto jsem nepsal na blog a tak...a přitom bych mohl psát o takových věcech, jako např.:

V pátek jsme s Rapa Nui hráli v Kláštereckém klubu U Draka. Podle prvního dojmu, který jsem získal z lidí, co tam seděli (spíš mladší lidé v hip hopovém oblečení, kteří si jen tak šli sednou na jedno/dvě/tři/dvě), a z hudby, co hrála z reproduktorů (prostě rap no...), jsem si zkoušel představit, jak nás tam lidé přijmou. Moje představy byly spíše záporně, později se však ukázalo, jak hluboce jsem se zmýlil. Tady je vidět, že první dojem není skoro nikdy pravdivý. Nejdřív hrál Petr Buchtele s kapelou S.T.B. z Chomutova. Příjemná hudba. Jen akustická kytara, basová kytara a saxofon. Občas pěkné houpavé blues, jindy energická jízda, moc hezky se to poslouchalo a před nás se to hodilo. No, a pak jsme hráli my. Nevím, čím to bylo, ale měl jsem pocit, že jsme nabití nevyčerpatelnou energii, kterou nepřetržitě vysíláme do lidí. Hrálo se moc dobře a šlo to jakoby samo. Z tohohle koncertu jsem měl prostě skvělý pocit, a lidi se za nějakou chvíli také roztancovali. Dokonce si vytleskali dva přídavky. Jako první jsme dali úplně novou písničku Šimpanzi pana Clouseau, ve které se střídají rytmy punk, rock´n´roll, hip hop a ska a je taková strašně různorodá a barevná. Na druhý přídavek jsme byli předem připraveni. V šatně jsme si všichni oblékli doktorské pláště (Péťa a Lukáš si oblékli kostýmy zdravotních sester, moc jim to slušelo) a zahráli jsme Doktora Tentononce (ke slyšení na našem bandzone).


Sobotu jsem měl taky nabitou. Od 19:00 jsme s Navenkem hráli Případ Grendwal [grendval] v kláštereckém kulturním domě. Představení to bylo...zajímavé. Nemůžu říct, že by se nám to nepovedlo. Zahráli jsme tu hru, kterou jsme slíbili, což je u nás někdy problém, ale bylo tam pár textových výpadků. Třeba já jsem místo svého: " Inspektore, zatkněte doktora za důvodné podezření z odcizení půl milionu liber z banky a neznámé částky z pokladny pošty", řekl prostě jen: " Seržante...nebo Inspektore, to jejedno, zatkněte toho...doktora za...třeba za spiknutí...". Nevím no, někdy to "vokno" prostě přijde no...ale někteří na tom byli i hůř. Vynechávaly se celé výstupy, ale bystré oko diváka nic nepostřehlo, protože žádná z chyb nebyla fatálního rázu.


A tu samou sobotu jsem měl od 21:00 hrát s Innominado v kadaňském clubu Garage. Myslel jsem si, že to nemůžu stihnout, ale říkal jsem si, že zpoždění bude opravdu maximálně do 30 minut. Přijel jsem v 22:03, a ještě byly nějaké problémy se zvukem, protože zlobil odposlechový reproduktor, který vedl zvuk ke kapele, takže vlastně díky němu slyšíme, co hrajeme a jak zpíváme. No, a on zlobil tak, že prostě nešel. Tím pádem jsem se celý koncert vůbec neslyšel. Kdyby šlo jen o tohle, tolik by mi to snad nevadilo. Už jsem párkrát zpíval "nahlucho" a snad to nebylo tak hrozné, a ne všichni lidé poznají falešný zpěv. Jde ale o to, že ze sobotního koncertu by měly být nahrávky, takže tam bude všechno slyšet...No, uvidí se, jestli ty nahrávky vůbec budou. Ten koncert byl zajímavý ze čtyř důvodů. 1) Zvukový problém - o tom jsem už psal; 2) Skóťa měla narozeniny - jako kapela jsme jí koupili dort a na něm bylo 19 svíček, na projektoru jsme jí promítli obrázek s přáním všeho nejlepšího a s pomocí publika jsme jí zazpívali "Hodně štěstí, zdraví"; 3) Premiéra nové písničky - jmenuje se In your mind (pracovní názvy jsou taky They are, nebo Window:-D ) a je to taková pomalá přemýšlecí věc. Možná bude ta nahrávka, uvidíme... ale hlavně 4) Marián odchází - na sobotním koncertě oficiálně oznámil, že kapelu opouští. Jako důvod uvedl, že se plně neztotožňuje s hudebním stylem kapely. Innominado tím tedy přišlo o jednoho ze spoluzakladatelů...


No, teď jsem si doslova pár dní odpočinul a zítra mě zase čeká kolotoč, protože hned po obědě je zkouška s "VOkálně-INstrumentálním KrOužkem", kterému jsem začal pracovně říkat VOKINKO, ale paní Ondráčkové se to zdá poněkud moc dětské, tak přišla s jiným názvem - Madrigal (ze středověku, zpívání určené pro širokou veřejnost). A po zkoušce Madrigalu máme zkoušku Innominado, kde budeme testovat nového bubeníka. Pokud se uchytí, bude nám bubnovat a já se přesunu dopředu na kytaru.


Mimochodem, Sabinka má dneska svátek, tak jí přeju všechno nejlepší!!!!!!!

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Dík. :-* A.