neděle 30. listopadu 2008

Koncerty

V poslední době jsem byl na poměrně dosti koncertech. Ať už jsem byl návštěvníkem nebo vystupujícím.
Například jsem se jel do Plzně podívat na Daniela Landu. Koncert se konal v rámci turné Československo 2008. Předkapelu dělali blázni z Walda Gangu. Tahle kapela se soustřeďuje na písně Waldemara Matušky, které předělává do rockové, až metalové podoby.
Landa byl skvělý. Vím, že ho spousta lidí nemá ráda. Je to pochopitelné, když se podíváme na jeho minulost. Jak ale sám přiznal, snaží se odpoutat od svého působení v kapele Orlík a popírá sympatie k neonacismu. Já tohle neřeším. Pro mě je podstatná hudba a ta byla prefektní. Je tedy pravda, že občas zapomínal texty svých písní, ale zrovna já nemám právo mu to vyčítat;-) Koncert se mi tedy velice líbil a zajímavá byla i cesta na sestřinu kolej, kde jsem na zemi ve spacáku nocoval. Chtěli jsme si cestu zkrátit, abychom nemuseli jet v zácpě, měli jsme v plánu dojet trolejbusem na Bory a odtut nějakou tramvají ke koleji. Jenže trolejbus měl konečnou dřív, než jsme čekali, takže jsme snad půl hodiny hledali tramvajovou zastávku, byli jsme promrzlí, unavení, ale přežili jsme. Na(ne)štěstí nás pak zahřálo, když jsme stoupali devět pater po schodech, protože oba výtahy byly mimo provoz.

S Innominado jsme 15. 11. hráli znovu v Garage clubu. Tentokrát jsme nebyli sami. Z Prahy přijeli Orangecap a chybět samozřejmě nesměli ani domácí Bullet of the Death, kteří zřejmě přilákali nejvíc návštěvníků. Podle všech ohlasů se celý koncert povedl. Byl to vlastně náš první koncert bez Mariána a s novým bubeníkem Pepou. Já jsem si koncert opravdu užil. Byl jsem konečně vepředu a zahrá jsem si na kytaru.

Pak jsme s Innominado 18. 11. hráli náš první a zatím poslední akustický koncert na vernisáži broušeného skla Lukáše Jabůrka. Bylo to opravdu velice zajímavé. Moc dobrá zkušenost. A kdykoliv se s Lukášem potkáme, navzájem si děkujeme (on nám za to, že jsme přijeli a já jemu, že nás pozval). Dokonce jsme od něja dostali dárek. Dal nám vybroušenou postavu z modrého skla, na které je vyryt nápis Innominado.

No a nakonec Rapa Nui. V pátek jsme hráli dvojkoncert. Nejdřív na kláštereckém zámku v renesančním salonku(!). Předkapelu nám přijela/nepřijela dělat pražská ProFunkUnit. Měli však zpoždění, takže jsme začínali hrát první my. Po našem koncertě však téměř všichni návštěvníci odešli, takže se kapela rozhodla odjet domů. My jsme ještě odehráli koncert U Splitu, kde slavila Tereza (přítelkyně našeho trumpetisty Petra Baranijaka) svoje narozeniny. Začínali jsme však taky celkem pozdě, takže jsme nakonec hráli tak pro 10 lidí. Ale my jsme to brali jako trénink na pátek a na sobotu, takže všem doporučuji přijet do Klášterce do Draka 5. 12. Odehrajeme tam společně s Nakafe bandem a Petrem Buchtelem speciální mikulášský koncert. A de na to, v sobotu, bude náš poslední letošní koncert na Střelnici v klubu. Budeme dokonce mít mezinárodního předčlověka (jako předkapelu, ale jenom jeden člověk;-) ), je to jakási dívka z Turecka, takže každopádně doporučuji přijít, bude na co se koukat.


Nakonec musím udělat trochu reklamu. Takže ZDE je hlasovací soutěž, která se týká kadaňských kapel. Pokud jste ještě nehlasovali, dejte prosím svůj hlas kapelám Innominado a Rapa Nui. Je možné hlasovat pro více kapel.

neděle 23. listopadu 2008

Nad nemocnicí

Podívejte se, jak krásně tu vychází slunce...

pondělí 17. listopadu 2008

Vašek Jelínek

Nejde ani tolik o to, jak jsem vypadal já. Nejde o to, jak vypadala Markéta nebo kdysi známý Vašek Jelínek ze skupiny Lunetic, ale my jsme ho prostě potkali na letišti, no není to úžasný? Muck:-*
:-D (mimochodem trošku přeháním, kdyby to někdo nepoznal sám od sebe)
Zleva: Markéta, Vašek a já:-)

pondělí 10. listopadu 2008

Divadlo Navenek oslavilo zakončení první pětiletky

Již v sobotu jsme oslavili 5 let divadla Navenek v Kadani. Sešli jsme se v Orfeu, bylo nás celkem dost, přibližně 20-30 kusů, což je obdivuhodná cifra na to, že jsou všichni rozlítaní po světě. Hlavním cílem naší divadelní akce bylo sejít se taky někdy jako normální lidé (v rámci možností) a pobavit se tak nějak obyčejně. Ale nakonec jsme se bavili neobyčejně. V 19:00 hodin začalo takřka nepřetržité pásmo scének, soutěží, gagů, hudebních vystoupení, vtipů, tanečních kreací a kouzelnických show. Viděli jsme šťastného myslivce, divadelní kvíz, "zákulisí skautského tábora" (tahle scénka nebyla z mojí iniciativy a rozhodně nebyla podle pravdy;-), lekce japonštiny a indiánštiny, dvé scének na téma armáda, a mnohem víc. Přijeli dokonce národní a mezinárodní hvězdy. Byli jsme svědky živého koncertu kapely Deep Purple, duet zazpíval Petr Hapka s Lucií Bílou a všechny nás rozehřála Olga Šípková. Zahráli jsme si taky jednu hru, kterou jsme hráli s Prasetaunem. Všichni si zavázali oči a utvořili hada. Honza potom celé divadlo s očina nezavázanýma vedl nejrůznějšími spletitými cestami.
No a nakonec Píďan pustil trochu hudby ze svého gramofonu:-)Ale že nezahrál Majkla, to mu nezapomenu.
Já jsem v Navenku od února 2005, kdy mi Fanda Červený nabídl, jestli nechci hrát v Olivii Twist. Tou dobou už se hra zkoušela rok. Trvalo pak ještě další dva roky, než jsme se dostali k premiéře 23. 2. 2007, tedy na den přesně dva roky po mém přijetí do party. Nedávno jsem přemýšlel, kolik už toho mám za sebou: má první odehraná role - kostlivec, co točí hodinami - Kráska a zvíře, Charlie - Olivie Twist, sir Benjamin Backbite - Škola pomluv, Kuba - Fraška o kádi, Frederik - Kámen nenávisti, komisař Briketa/Arsen Lupin jr. - Případ Grendwal, a moje zatím poslední odehraná role - Beppo - Treperendy.
Chtěl bych poděkovat všem, co mě do souboru přijali tak hezky. Je mi v divadle moc hezky a baví mě to. Tak ať nám to takhle pěkně šlape i dál. Všechno nejlepší, Navenku.

Jinak abyste věděli, na co se těšit, tak je to určitě nově připravovaná jednoaktovka Blázinec v prvním poschodí (komedie z vyšších vrstev, plánovaná premiéra: únor 2009) a pohádka Hrátky s čertem (premiéru zatím neplánujeme, abychom se případně nemuseli omlouvat za nesplnění termínu;-)

A v neposlední řadě se chystáme nahrát CD s písněmi ze všech her, co Navenek odehrál. To by snad koncem školního roku mělo být.

čtvrtek 6. listopadu 2008

500. koncert kapely Tleskač

Byl jsem tam. A mám fotky i videa. Videa jsou na youtube: Příběh Jana Tleskače a Loupežnická, Nafoukanej chlapeček, Dvě krávy jdou, Poslední dvě volné labutě, To se mi snad jenom zdá, Skandinávská ženská, Sedmý den (Obří Ska) , Krutej John a Zelená je tráva (tu hráli již po pětisté).
Ulička v Plzni

Krásné domky na náměstí v Plzni

Velká synagoga v Plzni

Tleskač - IndiánSka

Teď hrajou Doktorku práv

Tribute to John Williams

Tohle video je prostě úžasné. Nejenže jsou to zazpívané Williamsovy skladby, že jsou a capella, ale fakt, že na všech čtyřech obrázcích je jeden kluk, to je prostě neskutečné, určitě doporučuji shlédnout, protože něco takového jsem já ještě neviděl.

úterý 4. listopadu 2008

Tak nás vidí Sarkozy

Asi radši nechci vědět, jestli si tvůrci gumáků udělali legraci ze Sarkozyho nebo z čechů...

pondělí 3. listopadu 2008

Další přírůstky

Zase jsem byl párkrát fotit, tak sem dám pár ukázek.
Pohled z vrchu Mědník na Krušné hory
Zaponenuté borůvky na sněhu

A to tele hubou mele

Takhle hezky vychází sluníčko za nemocnicí

A tenhle pohled se mi naskytnul při cestě z Plzně

Queen

Než si přečtete následující článek, prosím, přeleťte aspoň očima tohle. Myslím, že ten, kdo článek napsal byl až moc zaujatý. Je pravda, že Freddie je Freddie, ale ten je prostě nenahraditelný. Já jsem moc rád, že jsem tam byl. Koncert jsem si strašně užil a moc se mi to líbilo. Samozřejmě někomu můžou vadit drobné nedostatky, které jsou popsány v článku, ale pokud člověk není vyložený šťoural, byl z pátečního koncertu nadšen.
Viděl jsem v jedněch "novinách" nadpis: "Queen v Praze? Propadák". Nečetl jsem dál, myslel jsem si svoje. Ten nadpis stačil, abych si udělal obrázek, jak by to mohlo vypadat dál.
Ono je vždycky těžké nahradit někoho, kdo si vydobyl tak obrovskou slávu, a kdo je tak neuvěřitelně známý, že každý hned pozná jakoukoliv odchylku od originálu. Podle mě je to dobře, že Queen zase hrají. A kdo jim zpívá, není zas tak podstatné. Mně se to prostě líbilo. Slyšel jsem, že se někde objevila kritika toho, že když Brian May (61!) hrál akusticky píseň Love of my life, že nezpíval, ale jen tak přizvukoval zpívajícímu davu. Ale co je na koncertech známých interpretů tak skvělé? Přece to, že ty písně všichni znají a všichni zpívají, a pokud někdo na koncertě sledoval velkou obrazovku, moh vidět, že si Brian May na konci otřel slzu. Já bych koncertu nic nevytknul, bylo to prostě skvělé, děkuji!



Another One Bites the Dust


Radio GaGa


Bohemian Rhapsody!!!



The Show Must Go On