Poslední dva dny pro mě byly ve znamení loutkového divadla. Hráli jsme totiž v rámci Městského muzea v Kadani a divadla Navenek krátkou hříčku na motivy legendy o svatém Mikulášovi.
Ve středu jsme v Křížově vile odehráli dvě dopolední představení pro děti ze školek a základních škol a jedno odpolední pro různorodou veřejnost. Školáčkům a školkáčkům se hra zřejmě líbila, a zajímavé je, že čím mladší děti byly, tím větší pozor dávaly. Na konci si pak mohli loutky prohlédnout, půjčit a dozvědět se, jak to v divadle chodí. Připadal jsem si najednou hrozně dospěle, což je vzhledem k mému útlému věku více než pozoruhodné.
Dnes jsme hráli pro kadaňské dětstvo. Pět představení za dopoledne(!) a jedno odpolední. Bylo to fyzicky i psychicky náročné. Hned po dokončení jedné produkce, měli jsme 5 - 10 minut na to, abychom dali loutky na místa, skočili na záchod, zakryli kulisy dederonem (též diderotem;-) a to už přichází další zástup dětí. No, ale strašně nás to bavilo! Tak zase za rok!
Takhle vypadá loutka sv. Mikuláše, když byl ještě mladík
Chrám Nanebevzetí Panny Marie
Tenhle dům je strašně krásnej a mně je moc líto, že ho někdo nechal takhle zpustošit...
Náměstí Svobody
Evo, je to pravda?
1 komentář:
Jestli to není překrásné město?!
Okomentovat