čtvrtek 17. září 2009

Theory of knowledge

Mezi předměty, které tu na Schenley High School mám patří i zvláštní předmět nazvaný Theory of Knowledge, což se dá volně přeložit jako Teorie vědění ( nebo jak pan učitel říká "Thinking of thinking" - přemýšlení o myšlení ). Přirovnal bych to k filozofii. Na jedné hodině s panem Huberem jsme si povídali o umění ( tenhle předmět je veden formou dialogu mezi učitelem a studentem). Co všechno se dá považovat za umění? Na plátně se objevil obraz jeskynní malby bizona z Altamiry ve Španělsku. Je to umění? Zachytit skutečnost přesně tak jak ji vidíme a zobrazit ji na stěnu. Říkáme si, že toto nejspíš umění je. Pak ale někdo vznesl velice zajímvý dotaz: "Je mapa umění? Vždyť je to taky skutečnost zobrazená na plátně." Učitel chvíli váhal a pak řekl, že ta mapa, kterou vidíme na stěně se nejspíš za umění považovat nedá, nanejvýš tak ty mapy kreslené ručně v dobách minulých. Já osobně si však nemyslím, že umění je třeba dělat ručně a nelze k tomu použít moderní techniku. Je to ale velmi sporná otázka, nemyslím si, že lze jednoznačně odpovědět. Za zamyšlení to ale rozhodně stojí.
Taky jsme se bavili o teorii pana Wittgensteina, který prohlásil: "Hranice mého jazyka znamenají hranice mého světa". Říká, že lidé hovořící různými jazyky vnímají svět jinak. Taky jsme mluvili o Sapir-Whorfově hypotéze o lingvistickém relativismu (představte si učit se o tom všem v jiném jazyce, který mi v tomto případě opravdu jisté hranice určuje). V podstatě říká to samé co Wittgenstein, jenom to trochu upravuje. Lidé hovořící jazyky indoevropské jazykové rodiny vnímají nejspíš svět dost podobně, rozdíl bude třeba u Číňanů, kteří píšou symboly, u Arabů píšících ( a čtoucích ) zprava doleva. Normálně se vám zdají sny mluvené vaším rodným jazykem, popřípadě jiným, pokud se ho učíte dostatečně dlouho a intenzivně, co ale lidé, kteří znají jen znakovou řeč? Prý byly zaznamenány případy, kdy tito lidé znakovali i ve spánku. Mně to přijde nanejvýš pozoruhodné.
No, a takových příhod bych Vám mohl vyprávět stovky...

9 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Tak povídej dál, je to moc zajímavé. To je ale počteníčko...pan profesor Kadeřávek by z Tebe měl radost!!!
BTW - koukám, co z tebe padá za moudra...R:-)

Kuba řekl(a)...

Já sem si jist, že si ten článek buď přečetl nebo přečte a stejně tak Mrs. De Bolle:-) mimochodem zdravím;-)

Anonymní řekl(a)...

Dívám se, dívám... Wittgenstein jako představitel logických pozitivistů je jedním z představitelů filosofie jazyka, což je jedna z nejtěžších disciplin vůbec. Podle těchto filosofů má člověk de facto mlčet o tom, o čem nemůže mluvit. Jedná se především o abstrakta typu Bůh. Jde o to, že člověk prostřednictvím řečí uchopuje jsoucna, tj. že tím, že něco pojmenuju, získávám nad tím moc a mohu tím manipulovat. Řeč je prodloužená ruka člověka - Heidegger (počátky existencialismu) naopak tvrdí, že řeč (druhá ruka) může dosáhnout transcendentna, tj. že můžu myslet nekonečno, Bůh atp. Řeč pomáhá zpřítomnit i nepřítomné. Je třeba ale rozeznávat die Rede (konkrétní řeč) a die Sprache (jazyk jako abstraktní struktura). Vyslovená řeč je jazyk. Řeč je artikulací srozumitelnosti. Proto je možné německy sprechen a anglicky reden.
Němý od narození je na tom velmi zle, nemůže naslouchat, nemůže se dostatečně nalaďovat, a to i když vidí. Žije v privátním světě, chybí mu pouto mezi jím samým a světem, kterému říkáme logos (slovo). Proto musí i vše kolem sebe rozvrhovat jinak, má jiný typ roz-umění.
Zakončím to pouze tvrzením, že co se týče filosofie je angličtina značně znevýhodněna oproti přesné němčině. Některé případy nelze ani anglicky postihnout, např. otázky ontologické (o bytí), což němčina umí. Je to však dáno tradicí myšlení, která se od kontinentální lišila. M.K.

Anonymní řekl(a)...

Já bych prosil taky něco o tom, jak a co se na tý "Tvojí" škole učí v rámci dějepisu - to víš, když je člověk deformovanejm tak se toho nezbaví :)))
Jinak taky koukám , co s Tebou ta Amerika dělá za divy :))) M.Z.

TG řekl(a)...

A já jsem u Kundery četla, že sny se vůbec nezdají v jazyce, že se nám zdá jenom obsah výpovědí. A nějak si od té doby nemůžu vybavit, jestli se mi zdají sny mluvené, nebo obsahové. Hmm.

Kuba řekl(a)...

Jaký divy se mnou dělá? :-) Jinak dějepis jsme ještě pořádně nerozjeli, teď se hodně zabýváme nadcházejícím summitem G-20, který se bude konat v Pittsburghu a jinak už kroužíme kolem příčin WW I. A bereme to celkem z gruntu, nemyslím, že by tu byla špatná úroveň výuky dějepisu, můžete být klidný :-)

Anonymní řekl(a)...

Myslím, že Wittgenstein měl na mysli spíš než jazyk jako třeba angličtinu nebo češtinu spíš jazyk jako zásobu prostředků, kterými můžeme něco popsat, jakože bychom se neměli pouštět do popisů ani chápání věcí, které jsou mimo realitu, kterou jsme schopní uchopit pojmenováním a už vůbec ne do diskuzích o ní. Svět, který tento jazyk ohraničuje neni tedy daný územím, kde se nacházíme, ale spíše asi hranicemi našho konkrétního myšlení, ne?

A já fak nevim, u hranic jak hovořícího státu se pohybuje ten můj svět a tak můžu v souvislosti s W. jen souhlasit s Terezkou a s Kunderou samozřejmě, že se sny zdají obsahově....ale nevim...a tak bych o tom možná měla mlčet:)

A.

Kuba řekl(a)...

A co ta mapa? Vyjádřete se někdo, zajímá mě názor někoho jinýho

Anonymní řekl(a)...

S mapou je to zajímavé...doteď mě ani nenapadlo o tom uvažovat. Asi bych se rozhodně přikláněla k názoru, že ruční - historické mapy uměním jsou. Na druhou stranu ale jsme v třetím tisíciletí a za umění považujeme jakoukékoliv grafické vyjádření skutečnosti. Tak proč ne zobrazení povrchu Země?...a co notový zápis? chemické rovnice?...ty asi ne, ale třeba obrázky virů, DNA a záznamy termovize? Tomografu? Kdo posoudí, zda jde o umění?...a teď - babo raď! R.