Recenze na Případ Grendwal

Ve škole jsme dostali za úkol napsat recenzi na Případ Grendwal - představení pro školy. Jenže můj názor je trochu zaujatý, tak jsem si trošku pohrál s naší mateřštinou. Je mi jasné, že jsem v tom asi špatně orientuje, ale mám strašnou radost, že se mi to povedlo dotáhnout do konce. Tak se pochlubím i tady:

"Pro mě je velmi těžké napsat recenzi, protože jsem v této divadelní hře v podání kadaňského divadla Navenek, již napsal Pavel Dostál, bývalý český ministr kultury, z prostředí třicátých let, která je také parodií na anglickou společnost hlavně tím, že některé lidské vlastnosti tam jsou velice okatě zvýrazněny, kterou režíroval Milan Pučelík (byla to jeho režisérská premiéra), ve které hrál například Jan Losenický, téměř bývalý učitel na kadaňském gymnáziu, duševně trochu labilního seržanta Slima, který sice nechtěl zůstávat v poklidném městečku Winson, protože si myslel, že je tam zbytečný, ale nechtěl se ani nechat přeložit do zločinci prolezlého Grendwal, dále Jiří Jerie, jenž ztvárnil inspektora Alfréda Spinka, který je sice přísný, ale také smolař, a svojí premiéru měla i Jana Kalová, která hrála uklízečku Hopkinsovou, co by se ráda stala detektivkou a polapila tam známého lupiče – gentlemana Arsena Lupina (ten se na konci vyklubal ze scotlandyardského komisaře Brikety), kterou diváci odměnili bouřlivým potleskem jak při děkovačce tak i během hry (zvlášť při velice humorné scéně s hrobníky – Petr „Píďan“ Stehlík a Petr Peti), která se i mně velice líbila, protože mám rád komedie, kde se pořád něco děje, je na co se dívat a tahle hra navíc byla ozvláštněna bravurně zvládnutými písničkami doprovázenými živou klavírní hudbou v podání Jany Kubernátové, která byla skvěle zvládnutá i co se týče technického zázemí – světla byla velice pohotová, zvuk byl tak akorát, scéna a kulisy přesně odpovídaly tehdejší době a kdyby se herci v kostýmech procházeli po City of London v roce 1932, určitě by dokonale splynuli s davem, která se podle vyjádření režiséra Milana Pučelíka zkoušela něco přes půl roku a sám režisér chválil výkony jednotlivých herců, která se obešla bez větších komplikací, výpadků, faux pas, „oken“, nedostatků, zbytečných prodlev, nesrovnalostí, nehod a trapasů, která byla dlouhá asi jednu a půl hodiny, a která má jistě před sebou mnoho úspěšných repríz, protože ohlasy na ni jsou veskrze pozitivní, sám hrál. Víte co? ...vzdávám to ..."