pondělí 23. listopadu 2009

Stok smyšlenek

Poslední dobou zažívám různé věci. Zvláštní věci, divné i krásné věci. Smutné i veselé, dlouho očekávané i naprosto překvapující. A vždycky, když se něco zajímavýho stane, řeknu si: "To napíšu na blog." Ale ještě se tak dokopat k tomu, abych opravdu sednul k notebooku a něco napsal. Tak třeba minulou sobotu jsme hráli koncert s Disappearing Canadians, bylo tam asi tak sto lidí a fakt se nám to povedlo. Dokonce si nás vyhlídla nějaká místní kapela a nabídla nám, že pokud napíšeme víc vlastních písniček, vezmou nás s sebou na turné po Pennsylvánii a snad bychom i mohli natočit CD. Nevím, do jaké míry se tomuhle všemu dá věřit a kolik z toho se opravdu splní. Ale představa je to pěkná.
Taky jsem nic nenapsal o Brittany. Nebo teď v pátek tu byl kabaret. Původně jsem měl hrát jen Before you Accuse me od Erica Claptona. Pak jsem řekl Murphymu (můj "brácha"), aby hrál se mnou, že to sólo líp vyzní. Pak nám Mrs. McKrell řekla, že když už jsme dva, můžeme zahrát dvě písničky. Tak jsme zahráli Wish You Were Here od Pink Floyd, takže jsme lidem tak nějak mezi všemi těmi slaďáky připomněli, co je vlastně muzika. No, to ale není vše. Všichni vystupující (kromě mě) měli mít pod svůj zpěv puštěnou píseň ve verzi pro karaoke, pro dvě písničky se ale nepodařilo takovou verzi sehnat, tak jsem se nabídl, že je doprovodím. Tak mi přibyly další dvě písničky. A nakonec jsme všichni účinkující měli zazpívat píseň Stand By Me. Na zkoušce ale ještě nebyla karaoke verze k dispozici, tak jsem jen drnkal na kytaru, abychom to pokaždé začali ve stejné tónině, McKrellce se to ale líbilo, takže jsem nakonec na kabaretu zahrál pět písniček a mám předběžně slíbené místo v muzikálu. To abych taky trochu šířil slávu Navenku, který, jak jsem se doslechl tento týden odehrál premiéru, tak doufám, že se jim poštěstí tu hru udržet aspoň do června/července 2010 :)
Taky jsem se účastnil konkurzu na hlavní roli ve studentském filmu, ve kterém by možná mohl nějakou vedlejší roli zahrát Jake Gyllenhaal (Zkrocená hora). Ten totiž natáčí nový film asi tři bloky od našeho domu v Darlington Rd. A tak jsme, ještě než v září začala škola, chodili často okolo toho domu, kde natáčeli, abychom třeba viděli někoho slavného. A jak jsme tam seděli a koukali, co se děje, viděli jsme tři lidi, jak ze stanu pro filmaře přecházejí dovnitř do domu. Později jsem zjistil, že tito tři lidé byli Jake Gyllenhaal, Reese Whiterspoon a Anne Hathaway. A to je prosím příběh o tom, jak jsem na dvě vteřiny spatřil troje slavná záda.
A to není všechno. Nedávno jsem zjistil, že tu noc, co jsme měli Homecoming, v tom samém hotelu, kde se akce konala, přespával Danzel Washington a Rusell Crow. Nevím, jestli spolu, ale po nějakou dobu jsme sdíleli stejnou střechu. No, a o tomhle všem jsem chtěl napsat už dávno.
Nebo jak se v Pittsburghu slavil 17. listopad. Šel jsem se podívat na Československou akci v klubu University of Pittsburgh. Moc pěkný místo. Tam bylo několik lidí, kteří tenkrát byli v Praze a zažili to na vlastní kůži. Tak vyprávěli a odpovídali na otázky. Přestože většina publika (asi 20 z 30 lidí) byla československá, mluvilo se anglicky, aby všichni rozuměli. Ale stejně jsem si s pár lidmi popovídal česky i slovensky. A potom se koukalo na Občana Havla s anglickými titulky (/titulkami?). Lidé nad 21 si dopřávali Prazdroj a mně nedali :( Já mám svoje 3D (No drinking, driving, drugs). Každopádně po shlédnutí toho filmu jsem se cítil tak nebývale hezky česky. A když jsem pak před knihovnou Carnegie Library čekal na svůj autobus 61c z Bukai (Oakland - doslova země buků, a narážka na Dubai...hahaha...) na Veverčí Hůrku (Squirrel Hill), všimnul jsem si jmen, vyritých na zdi knihovny. Byl tam Newton, Galileo, Shakespeare, spousta různých dalších důležitých chlápků, a mezi nimi Dvořák! Tak jsem si ho pustil do sluchátek, aby mi cesta lépe utíkala a rozjímal jsem o našem národě. A když už jsem u toho, konečně jsem měl štěstí a podařilo se mi vyfotit oba české autobusy:


Tohle je na Veverčí Hůrce před kostelem. Na těch schodech se vždycky v pátek a v sobotu večer scházíme a posedáváme.

Tohle bylo v centru - Downtown - na cestě do Green Tree

Omlouvám se, že tenhle článek byl takovej spíš koncentrační: 1)hodně různých témat sesbíráno dohromady a posláno najednou jako článek na blog a 2)je trošku těžší se koncentrovat a soustředit na tak heterogenní a vůbec různorodý tok myšlenek. Když ono na světě je tolik věcí...a samý předměty...:)


Aktualizace 23. 11. 2009, 22:04 (Východní pobřeží USA): K tomu zmiňovanému studentskému filmu jenom chci dodat, že jsem dostal hlavní mužskou roli, takže si na konto připíšu další skvělou zkušenost.

Žádné komentáře: