Misky

Včera jsem poprvé v životě pracoval v keramické dílně, když teda nepočítám to, jak jsme tenkrát šli se školou do Šuplíku a já vyrobil mamince popelník. Nějak mě nenapadlo, že nekouří, takže ho asi nebude potřebovat. Tentokrát to ale bylo trochu o něčem jiném. Naše agentura CIEE pro nás, zahraniční studenty, pořádá každý měsíc nějaké srazy, pikniky a všemožné aktivity. 7. března se tady koná taková charitativní akce, kde se budou prodávat různé keramické produkty, a hlavně misky vyrobené jak školenými hrnčíři, tak i úplnými amatéry. Když jsme přišli do dílny, hned se nás ujaly takové milé paní. Šel jsem k hrnčířskému kruhu, dostal jsem hroudu hlíny. Hned ze začátku je třeba tu hlínu nahňácat přesně doprostřed, takže musíte tlačit hlínu k sobě a směrem ke středu, pomalu tahat směrem nahoru a potom stlačit dolů, a pak, když dáte ruce pryč a ta hlína se nekroutí, ale jen tak pravidelně točí, máte to nejtěžší za sebou. Potom už se jenom udělá doprostřed díra, a pak si už můžete hrát. První pokus mi moc nevyšel. Musel jsem ten kus vyhodit, ale hned druhý pokus už mě fakt překvapil. Stejně tak třetí. Vyrobil jsem tedy dvě misky na hrnčířském kruhu.

Potom jsem přešel ke stolu, kde se dělaly výrobky z takové té hlíny, jak se nestrká do pece, ale dá se pod větrák a ona vyschne. Tam jsem dostal placku hlíny, do které jsem podle již hotové misky vyřízl kruh. Potom jsem ten kruh vložil do té hotové misky, která vlastně sloužila jenom jako šablona. No, a už chybělo jenom misku nějak vyzdobit. U tohohle kroku jsem se zasekl na dobrých deset minut. Všichni mi pořád ukazovali, co všechno se s tím dá dělat, že můžu do hlíny obtisknout kus záclony a tak.... Potom se mě ty paní vyptávaly na všechno možné, odkud prej jako jsem, jak to, že všichni Evropani mluví takhle dobře anglicky, jestli jsem už někdy pracoval s keramikou. Řekl jsem jim o tom popelníku, ale že jinak spíš dělám do muziky. Řekli mi, že tohle je úplně to samé, ať se prostě nechám něčím inspirovat. Tak jsem si začal tak trochu hrát a takhle to dopadlo:

Tohle byla první miska, kterou jsem vyrobil. Možná vypadá spíš jako květináč, ale já jsem na to pyšnej :)

Tohle už, podle mě, vypadá mnohem líp...

A tohle je ta třetí, udělal jsem na dno houslový klíč a na okraj ucho, kterým ta miska může poslouchat hudbu... ano, vymyslel jsem si k tomu příběh :)

Mimochodem, tyhle misky nejspíš nebudou sloužit k jídlu. Aspoň ne ty naše, amatérské. Jde spíš o estetickou hodnotu, o to, že jsou ručně vyráběné, a hlavně o tu charitu. Tak snad to někomu pomůže.

Mimochodem, ve velkém se tu pořádají sbírky na Haiti. Každý den tu na obědě dvě moje kamarádky obcházejí všechny stoly a denně vyberou třeba i pár set dolarů. Studenti i učitelé nosí do školy peníze, aby mohli přispět na zemi postiženou zemětřesením. Přijde mi to moc hezký, že se tu takhle činí dobro... I když, jak by řekl Hurvínek: "A proč ty lidi vyráběli misky, aby mohli dát chudejm peníze? Proč jim je nedali rovnou?"