Vždycky si píšu do mobilu poznámku, když mě napadne nějaká myšlenka, o čem psát na blog. Za poslední dobu se mi tu jenom hemží. Tak například:
Napadlo mě, kdo má asi svátek 29. února. Na online kalendáři jsem zjistil, že je to Horymír, což mě donutilo se zamyslet. Já osobně neznám žádného Horymíra. Nebo dnes (12. ledna) má svátek Pravoslav. Ani takového nikoho neznám. Když jsme na hudební výchově zpívali středověkou píseň o svatém Václavu, bylo tam: "Na svatého Kosmy, v září to bylo, den dvacátý osmý, slunce svítilo." Takže podle toho kdysi patřil tento den Kosmovi (tedy Kosmas) a ne Václavovi. Zajímalo by mě tedy, jak to jméno vyřadili. Co když ještě existovali Kosmové? To jim prostě řekli, že už nemají svátek? Nebo že ten den můžou ještě používat do konce života, ale ať už dětem to jméno znovu nedávají? Jak se tohle dělá? A čeká nás doba, kdy v našem českém kalendáři budou cizí jména? Pokud se tak stane, dovolil bych si vznést jeden návrh. Až dojde i na Horymíra, rád bych zaregistroval nové česko-britské jméno, inspirované Johnem Lennonem. Bude patřit do tzv. -slavů (Miroslav, Bohuslav,...). To jméno zní Óljůnýdyslav.
3 komentáře:
A pojmenuješ tak svého syna?:D
Nemusíme chodit pro příklad daleko. Já jsem svůj svátek začala mít v kalendáři asi až ve 12 letech. Proto teď slavím dva - po staru i po novu.
R.
No rozhodně to bude jeho tajná přezdívka :D
Okomentovat