To se někdy takhle člověk připravuje. Nezáleží nutně na tom, na co se připravuje, ale jedna věc je celkem jistá: časem se bude muset začít připravovat na něco dalšího a je velmi pravděpodobné, že ta chvíle přijde ještě před tím, než je první věc za oním člověkem. Abych nikoho dlouze nenapínal, mám na mysli třeba takové zkouškové.
Vím, že mám přibližně týden na to, abych se naučil na nějakou zkoušku, jenže hned další den mi přijde výsledek zápočtového testu z minulého týdne a já ho najednou musím za tři dny psát znovu. Vznikají mi tedy v budoucnu dvě věci, na které se musím připravovat a já nevím, na kterou se vrhnout dřív. Bohužel se často stává, že se ze samého stresu nevěnuju ani jedné. Konkrétně teď ve čtvrtek píšu z právnické angličtiny. Někdo se mě třeba může zeptat, zda se i po roce v Americe musím učit na angličtinu. Odpověď je velmi jednoduchá - samozřejmě. Ani po roce ve Státech jsem se totiž nenaučil, jak se řekne kompenzační náhrada škody nebo jak přeložit definici komanditní společnosti z Nového občanského zákoníku. No a o druhé psát nemůžu. Alespoň ne zatím, protože je to takové moje tajemství, které mě čeká ve středu, ale jestli všechno vyjde, jednou se o tom třeba rozepíšu.
No a místo abych se připravoval na jedno nebo druhé tak tu teď píšu na blog a sám pod sebou podřezávám větev :-) Tak jdu na něco.. zatím!
