Babylon, českej bus a čokoláda

Za tu dobu, co tu jsem, jsem pochytal několik slovních hříček, tak sem dám pár těch lepších:

1. Why is 6 afraid of 7 ? 'Cause 7 8 9...
2. (Tahle je trošku drsnější) Why does Beyonce sing "To the left, to the left?" 'Cause black people have no rights.
3. You're not a real lady unless you're over 280. (myšleno 280 lbs, což je asi 127 kg:-)
4. "What was the French mandate after the WWI?" "It was a man date between Sarkozy and Charles de Gaul"

Občas je to sranda, poslouchat rozhovory rodilých mluvčích, a všímat si drobných detailů. Ale při bližším zkoumání jsem zjistil, že ne každý, kdo tu žije, je rodilý mluvčí. Tak třeba v jedné třídě jsem já, česky mluvící, Yu Lin z Číny, kterýmu nikdo pořádně nerozumí, když mluví anglicky, protože má strašně silnej asijskej přízvuk, ale je strašně hodnej a je v US Army, tak mu řikáme Private Josh (vojín Josh). Nechává si tu od lidí řikat Josh, protože je to jednodušší, než každýmu vysvětlovat výslovnost. To já zas ne, a každej, s kym se seznámim, to vyslovuje strašně vtipně. Obvykle se představuju jako Jakub, protože Kuba jim moc připomíná Fidela. No a někdo to vyslovuje jako Jákob, někdo jako Jakúb, a někdo, s kym jsem si dal tu práci a vysvětlil mu, že se mi řiká i Kuba, to vyslovuje s takovým tim přídechem po K, takže to zní taky celkem zvláštně, ale hezky exoticky.

Ale sága pokračuje. Dál tu máme holku jménem Cassandra Studeny (!!, která naštěstí ví, jak vyslovovat svoje příjmení tak, jak se to má, protože většina amíků by jí řikala Stadeny nebo Stjůdeny) a její rodný jazyk je španělština. Sadman zase vždycky když telefonuje, mluví jazykem Urdu. Ebuka normálně doma mluví jedním z 250 jazyků, kterými se muví v Nigerii. DeJay je snad ze Somálska nebo co... Pá lidí tu má rodiče-němce. No a strašná spousta lidí tu mluví hebrejsky. Někdy si tu fakt připadám jak v Babylonu. Ale to je na tom to hezký, je to tady kulturně fakt maximálně rozmanitý a jsou tu fakt zástupci snad všech národů světa.

V uplynulém týdnu jsem byl na asi nejluxusnější akci v životě. Byla to v podstatě vernisáž nové výstavy skleněných soch a konala se ve Phipps Conservatory, což je místní botanické centrum, výstaviště a taky dějiště všemožných událostí, jako např. konference G-20. Měl jsem na sobě oblek, dostal jsem jmenovku a měl jsem, ještě s několika kamarády, uvádět hosty. Hosté se ale tak nějak uváděli sami, takže my jsme se motali kolem místnosti s caterigem a užívali jsme si jídlo ze všech koutů světa. Byl tam jeden stůl čistě jen s čokoládou. Ta čokoláda byla od paní Sarris, která dodává dobroty po celých USA. A tahle paní Sarris tu tančila břišní tance s opravdovými tanečnicemi na pódiu, protože se nejspíš trošku picla, ale nikomu to nepřišlo nevhodné, naopak se všichni dobře bavili. Jo, byla to sranda...

Tahle fotka se moc nepovedla, ale je to zatím můj nejúspěšnějsí pokus o zachycení tohoto autobusu. Má na sobě nápis "Vítejte v sousedství". Česky. Když jsem ho viděl poprvé, nejdřív jsem si to neuvědomil, ale pak jsem byl moc příjemně překvapen. Budu se snažit dál o lepší fotku!

Jenom dodatek k minulému článku o Troll 2. Zajímavost je, že neexistuje a ani nikdy neexistoval film Troll 1. Tvůrci to tak pojmenovali jenom jako marketingový tah a očekávali, že to pro lidi bude lákavější, nicméně se tak nestalo. Film se stal populárním jenom kvůli svojí absolutní stupiditě.