Tři roky

Dneska jsou to na den přesně tři roky, co jsme se se Sabčou dali dohromady. Je těžké, o tom napsat něco víc, protože kdo sleduje náš blog častěji, ví, co tak nějak děláme, proto bych chtěl poděkovat Vám, čtenářům, že nás čtete (průměrně tak 23 lidí denně) a taky Sabče a mně, že jsme to spolu vydrželi :) To je vše...

Rozmarný duch a Canterville ghost

Se Sabčou jsme byli za poslední týden na dvou divadelních představeních o nadpřirozenu. V pondělí tu hrál pražský soubor Háta hru Rozmarný duch. Pocity jsou smíšené. Herci působili profesionálním dojmem, z technického hlediska to bylo dokonalé, kostýmy byly až na jednu výjimku moc pěkné, ale chyběla tomu jistá uvolněnost. Párkrát mě napadlo, že si ti herci prostě jen vyjeli na venek, odehrát jedno z milionu představení a zase odjet. Herci si to neužívali. Tedy alespoň nijak zjevně.

Za to v Salesiánském divadle v Praze, kde jsme zhlédli Canterville ghost (Cantervillské strašidlo) od Oscara Wilda, to bylo něco jiného. Naše gymnázium tam každoročně pořádá výpravu.vidět, že tenhle soubor hraje hlavně pro mladší publikum, a hlavně pro cizince, soudě podle jejich názorné výslovnosti. Já sám jsem originál nečetl, ale Sabča ano. Prý hra, kterou angličtí herci zahráli, byla spíš na motivy původního příběhu a zcházely některé postavy. My nezasvěcení jsme však byli s výkony spokojeni, protože z těchle herců přímo vyzařovala radost z toho, co dělají. Všem doporučuji.

Silueta sv. Václava před Národním muzeem

Punk v Kadani

Uvědomuji si, že jsem to možná mohl napsat už trochu dřív, ale... Nebyl čas. Hlavní je, že v Kadani proběhl dlouho očekávaný punkový festival. Hrálo tu kapel víc než dost. Mně osobně se nejvíc líbilo české Totální nasazení a angličtí The Vibrators. Na Sex Pistols experience už jsme tam nebyli, protože jsme byli unavení a kouř nám nedělal nejlépe. I tak jsme si fesťák užili. Sice jsme jen seděli, ale o to víc jsme mohli vnímat atmosféru pravého punkového koncertu.

Je pravda, že jsem si chvílemi říkal, proč ti pankáči nosí ta svá číra, proč se oblékají tak strašně strašně a proč se chovají tak, jak se chovají? Ani v jedné kapele jsem nic takového neviděl a stejně se mi zdáli jako pankáči. Radši se tu nebudu pouštět do větších rozborů, protože o tom zas tak moc nevím. Ale bylo tam hezky.

S.P.S.

Totální nasazení

Plexis

The Vibrators

Podpis kytaristy Vibrators

Kachny

Dneska jsme byli se Sabčou krmit u řeky kachny. Byla to docela zábava. Kachny se seběhly strašně rychle a praly se o každé sousto. A našli jsme i jednu speciální. Na internetu jsem našel, že se jmenuje kachnička mandarínská - Aix galericulata. Nedovedu si vysvětlit, jak se dostala k nám do řeky, ale je moc pěkná.

Kachny

Kachnička mandarínská , Aix galericulata
Tuhle jsem nenašel, ale je taky pěkná

Tahle kachna šla po těch rohlíkách nejvíc ze všech:)

Případ Grendwal

V pátek 15. 2. se konečně odehrála dlouho očekávaná premiéra hry Pavla Dostála Případ Grendwal. Přišlo, pokud jsou mé odhady správné, víc než 200 lidí. Bylo snad úplně vyprodáno, lidi seděli na stolech, stáli a mačkali se a co je nejdůležitější, dobře se bavili. Smáli se i věcem, které nám už dávno nepřipadaly vtipné, tleskali po každé písničce a celou dobu drželi velice příjemnou atmosféru. Druhý den se na Masopustu pár lidí ptalo, jestli jsem to já, kdo hrál v tom divadle a ptali se na reprízu. Podle toho, co jsem se doslechl, by se měla konat někdy za měsíc. A kadaňské gympláky můžu potěšit zprávou, že budeme hrát i představení pro školy. Chtěl bych poděkovat všem diváklm, kteří se přišli podívat; všem hercům, kteří ve hře hráli, i když třeba ne na premiéře; a Milhausovi, že to tak pěkně zrežíroval:)

Lyžák

Co napsat?:)Byla tam sranda...Lyžovali jsme, plavali jsme a dokonce jsme neudělali žádný průšvih. Myslím, že si můžeme gratulovat:)

Kolja skáče

Andy jede
Kulda plave

10 rozdílů?

Chátra

Seš v pasti,
je utažen,
obojek Tvých slastí.
Seš v pasti,
je obří a tichá,
v noci jí slýchaš tiše vzdychat.
Křičíš ze sna PROKLÍNÁM TĚ!
Ta svině jen sykne MÁM TĚ!
A pak jen dodá: Doba je rychlá a
prosrat svojí šanci
je lehčí
než jí najít a
past vesele si zpívá...

Michal Malátný

Níkdy neříkej nikdy...

V poslední době se kolem mě děje až moc věcí, o kterých jsem byla přesvědčená, že "se mě netýkají", takové ty věci, o kterých si říkáte: "To mě se přece nemůže stát!".
A přece, stanou se, resp. staly se.
A já se s vámi musím podělit o tu nejabsurdnější. Ne nejhorší, ale svou podivuhodnou (ne)obyčejností prostě nejmíň očekávatelnou...
Letos jsem již třetí jarní prázdniny strávila v klubovně DTO Hraničář, program je víceméně vždycky stejný. Brzo ráno někam vyrazit, výlet si pořádně užít, pak se vrátit domů, tam se nadlábnout a večer se vrátit do klubovny a tam spát. Spí tam všichni ti príma kamarádi a kamarádky a úplně nejlíp se tam spí, když si včas zaberete tu správnou postel, nahoře na palandě. To je alespoň názor většiny mých svěřenců.
Ale jen jedna maminka svěřenkyně za mnou přišla, že se nemusím bát, že jejich holčičika spí na palandě už odmala, že je zvyklá a že tak chce spát i tady a že se nemusím strachovat.
A tak jsme se nestrachovali a Lucinka předposlední noc spadla ve spánku z palandy a zlomila si čtyři prsty a pátý prst u nohy si naštípla...

Video z Francie

"Moderní" dechovka na masopustních slavnostech hraje Wemoweh..nebo jak se ta písnička jmenuje:)Moc pěkně hráli...

Les Menuires

Večerní umělecká fotka

Mamka mě takle krásně vyfotila...Je to moje jediná fotka, na který stojím na lyžích...ani nevadí, že jsem zrovna mrknul:)
Náš hotýlek
Les Menuires v noci


Náš vrcholový team

Podle všeho by tohle měla být Mont Blanc, nejvyšší hora Evropy
Tam vlevo nahoře je náš hotel:)
Moc pěkný kostel v horské vesničce Les Menuires
Masopustní slavnost
Cestou jsme jeli kolem ženevského jezera
Zase to jezero

Premiéra divadla Navenek

Případ v Grendwal